Jak nepadnout do "katalogové" pasti

Začíná to připomínat lavinu. Na mnohé podnikatelské, ale i jiné subjekty se snaží přisát plejáda tzv. katalogových firem. Za registraci v různých evropských databázích, nabízenou podnikům původně bezplatně, jim pak posílají faktury na nemalé peníze – na jeden tisíc i více eur.

V ČR je již několik set poškozených, včetně institucí a úřadů, financovaných z veřejných rozpočtů. Podle informací médií švýcarská policie v minulých dnech zatkla šest švýcarských a německých šéfů čtyř katalogových firem, které sledovala od roku 2005. Zajistila u nich důkazní materiál a viní je z nekalé hospodářské soutěže a podvodu. Poškozených je jen v případě těchto čtyř firem několik tisíc.

Stejný scénář

Švýcaři prý osloveným tvrdili, že registrace v databázi je zdarma, na což řada oslovených českých podniků ráda slyšela. Jenže na konci formuláře katalogová firma drobným písmem vystavila účet – zpravidla 700 až 1300 eur ročně (18 200 až 33 800 Kč). A brzy začaly chodit faktury… Podepsaná smlouva na zviditelnění firmy tak přišla hodně draho. Přitom je zřejmé, že oslovený subjekt byl uveden v omyl. Podvodníci, jak se zdá, vystačí stále s jednou fintou… „Zaplať, máš pokoj. Nezaplať, budou se táhnout soudy, budeš platit daleko víc. Takže princip výpalného jak vyšitý,“ okomentoval praxi katalogových firem David Ondrejkovič ze sdružení Společná obrana.

Anatomie podvodu

Obětí katalogového podvodu bývá většinou podnikatel či živnostník, jenž obdržel nabídku, která jej přesvědčila o výhodnosti dané služby a důvěryhodnosti jejího poskytovatele. Že uzavřel obchodní závazkový vztah zcela jiné podstaty, než měl v úmyslu (nebo že vůbec uzavřel nějaký obchodní vztah), se obvykle dozví až v okamžiku, kdy po něm katalogoví podvodníci požadují finanční plnění, z něhož není úniku.
Typickým zbožím či službou poskytovanou za zcela nepřiměřenou cenu, která mnohonásobně převyšuje cenu obvyklou u podobných služeb, je internetový katalog, méně často katalog tištěný či elektronický např. na CD. Podstatou tohoto poskytování je vytvořit pouze formální zástěrku – de facto pouze alibi jakéhosi „plnění“. Náklady na vytvoření webových stránek internetových katalogů jsou zcela zanedbatelné stejně jako u tištěných verzí či verzí zasílaných na datových médiích.
Běžnými praktikami při sjednávání závazkových smluvních vztahů je zasílání či telefonické vnucování nabídek, kde informace v nich obsažené vytvářejí vcelku důvěryhodný dojem, že jde o službu zdarma, za nízkou (obvykle dotovanou) cenu nebo že jde o úkon vyplývající ze zcela jiného závazkového vztahu (např. poplatek za zařazení do katalogu vystavovatelů na akci, na které dotyčná oběť skutečně vystavovala, nebo poplatek za zařazení do telefonního seznamu).

Klíčová informace bývá ukryta

To podstatné – tedy údaj o skutečné ceně – je vždy dovedně ukryto. Katalogoví podvodníci totiž vždy podnikají řadu aktivních kroků, aby své oběti přístup ke klíčové informaci maximálně znesnadnili – kromě drobného písma jsou používány různé odkazy na jiné dokumenty a „odkazy na odkazy“, přičemž zásadní informace bývá často vyložitelná různým způsobem. Jsou známy případy, kdy informace o celkové ceně byla do smlouvy či obchodních podmínek doplněna až po úkonu, kterým oběť smluvní vztah uzavřela.
To, že si „poskytovatel“ této „služby“ byl nade vší pochybnost vědom skutečnosti, že jeho „klienti“ nemají a nikdy neměli v úmyslu takový obchodní závazkový vztah uzavřít, dokazuje skutečnost, že se všichni „klienti“ cítí stejně podvedeni a neexistuje nikdo, kdo by od počátku vědomě akceptoval všechny aspekty tohoto obchodně závazkového vztahu. Tedy především cenu, která je vždy mnohonásobkem ceny obvyklé. Mezi další atributy uvedených smluv patří faktická nevypověditelnost, přičemž smlouvy jsou vždy uzavírány na dobu několika let. Teoreticky je sice v obchodních podmínkách zakotvena možnost výpovědi smluvního vztahu, ale za předčasnou výpověď je vždy účtována nemalá pokuta.

Bránit se je zatím obtížné…

„Výrazným atributem katalogových podvodů je způsob rozhodování sporů zakotvený v obchodních podmínkách – vždy se jedná o soukromou rozhodčí společnost, která má spory rozhodovat mimosoudně na základě zákona o rozhodčím řízení,“ uvádí David Ondrejkovič ze sdružení Společná obrana. Je-li v rámci katalogového podvodu přítomno rozhodčí řízení, a to je vždy, je velmi obtížné až nemožné se bránit u obecného soudu, neboť vlivem legislativní mezery nic nebrání tomu, aby o sporu rozhodoval sám katalogový podvodník, přičemž hmotně-právní podstatu sporu není soud oprávněn posuzovat.
„Pokud tedy v ČR nedojde k trestnímu stíhání konkrétních osob, je pravděpodobné, že bude počet obětí narůstat geometrickou řadou. Pokud je zároveň ze strany EU oficiálně deklarováno, že problém spočívá v aplikační chybě legislativy na straně ČR – hrozí ČR soudy, které proti ní bezpochyby úspěšně povedou oběti katalogových podvodů u evropských soudních institucí – a tedy vznik dalších škod. Stát by měl prostřednictvím svých orgánů jasně deklarovat, že nepovažuje za přijatelné uvádění v omyl za účelem neoprávněného obohacení, a to bez ohledu na některé formalistické detaily vyplývající zejména z legislativních mezer. Dosavadní usnesení orgánů činných v trestním řízení katalogoví podvodníci totiž využívají ve svůj prospěch jako doklad, že je jejich podnikání z hlediska zákonů zcela v pořádku,“ uvedl David Ondrejkovič.

Jak se bránit, co je třeba podniknout?

Jste-li podvedeni – pošlete katalogové firmě na dodejku dopis, kterým odmítnete platnost smlouvy od samého počátku s tím, že jste byli uvedeni v omyl a takovouto smlouvu jste rozhodně neměli v úmyslu uzavřít.
Kontaktujte stejně poškozené – většinou stačí otevřít katalog dané nepoctivé firmy a obvolat namátkou libovolný počet inzerentů. Domluvte se na společném postupu a na sdílení nákladů.
Podejte trestní oznámení.
Nepodléhejte výhrůžkám a nic neplaťte – nepřistupujte na žádné slevy ani výkupné, neboť se vždy jedná jen o další lest, jak z vás coby oběti vylákat uznání smlouvy.
Pokud jste nepoctivou katalogovou firmou žalováni – obraťte se na právníky, kteří již mají v tomto ohledu vítěznou zkušenost.

- zdroj: Lobby