Podnikání jako „vedlejšák“

Počet zaměstnanců, kteří současně provozují i samostatnou výdělečnou činnost, je v Česku poměrně vysoký. Jaké mají tito občané povinnosti?

Podmínky pro přivýdělek k příjmu ze zaměstnání samostatnou výdělečnou činností jsou v Česku příznivé. Získání živnostenského listu je od loňského léta snazší než v minulosti. Všechny volné živnosti jsou sloučeny do jediné a splnění podmínek pro získání řemeslné či vázané živnosti je jednodušší. Navíc pro některé činnosti není potřeba živnostenské oprávnění. Všichni živnostníci a občané provozující samostatnou výdělečnou činnosti jsou ve styku s veřejnou správou považovány za OSVČ. Co všechno musí splnit ve vztahu k pojištění a daním?

Kde všude se musím registrovat?

Jakmile začne OSVČ vykonávat svoji výdělečnou činnost (i když se jedná o vedlejší příjem), musí tuto skutečnost nahlásit své příslušné zdravotní pojišťovně (do 8 dní od zahájení výdělečné činnosti), místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (do 8 dne následujícího měsíce, ve kterém svoji činnost OSVČ zahájila) a místně příslušnému finančnímu úřadu (do 30 dní od zahájení výdělečné činnosti). Jestliže OSVČ nesplní svoji oznamovací povinnost, může od jednotlivých institucí dostat pokutu (až 10 tisíc korun a při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti až 20 tisíc korun).

Jak je to s platbami sociálního pojištění?

Pro účely sociálního pojištění se bude samostatná výdělečná činnost považovat jako vedlejší příjem, jestliže občan má souběžně s výdělečnou činností zaměstnanecký poměr, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Například ale práce na dohodu o provedení práce tuto podmínku nesplňuje. Další možnosti jsou např. výdělečná činnosti při studiu nebo při pobírání rodičovského příspěvku…

Jestliže byl zisk (tj. příjem – výdaj) za rok 2008 nižší než 51 744 Kč, tak nemusí OSVČ platit měsíční zálohy na sociálním pojištění. V letošním roce došlo ke zvýšení této hranice na částku 56 532 Kč. Jenom pro informaci, pokud je samostatná výdělečná činnost hlavní činností občana, tak musí ze zákona platit minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění v letošním roce ve výši 1 720 Kč. Vedlejší samostatná činnost je z tohoto pohledu velmi výhodná. Jestliže je však zisk z vedlejší činnosti vyšší než je zákonná hranice, musí OSVČ platit minimální měsíční zálohy ve výši 688 Kč. V obou částkách není ovšem zahrnuto dobrovolné nemocenské pojištění, které si platí zhruba 10 % OSVČ.

Během své výdělečné činnosti musí každá OSVČ plnit své základní oznamovací povinnosti (např. změna adresy, ukončení činnosti, přerušení činnosti…). A hlavně do konce dubna následujícího roku vždy odevzdat Přehled o příjmech a výdajích. V případě, že není Přehled o příjmech a výdajích odevzdán, může být udělena pokuta 20 tisíc korun a při opakovaných případech až 100 tisíc korun.

Jak je to s platbami zdravotního pojištění?

U zdravotního pojištění je situace ještě jednodušší. Pravidelné měsíční zálohy nemusí tyto OSVČ platit nikdy. To ovšem neznamená, že se zdravotní pojištění neplatí. Každá OSVČ musí totiž do konce dubna následujícího roku odevzdat Přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok. Zdravotní pojištění se potom odvede dle skutečného příjmu. Vypočtená částka pojistného potom musí být uhrazena do 8 dnů od odevzdání Přehledu.

Ukázka výpočtu
příjmy za celý rok 2009 činily 150 000 Kč
výdaje za celý rok 2009 činily 75 000 Kč
pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu
vyměřovací základ (150 000 Kč - 75 000 Kč) * 0,5 = 37 500 Kč
pojistné činí 13,5 % z 37 500 Kč = 5 063 Kč

Jak je to s platbou daně z příjmu?

Daňové přiznání bude muset OSVČ podat do konce března následujícího roku. Pro správné zjištění daňové povinnosti si nechá od svého zaměstnavatele vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za uplynulý rok. V daňovém přiznání se jednoduše příjmy z práce a podnikání sečtou a vypočte se celková daňová povinnost.

Pro určení příjmů a výdajů z výdělečné činnosti má OSVČ tři možnosti - buď povede celý rok účetnictví, daňovou evidenci nebo si stanoví výdaje paušálem. Při vedlejší činnosti je nejčastější třetí možnost. Největší výhodou stanovení výdajů paušálem je jejich jednoduchost. Navíc Poslanecká sněmovna schválila zvýšení paušálů. Pohybují se tak od 30 % do 80 %. Díky paušálu je celá evidence pro daňové potřeby mnohem jednodušší, nemusí se vůbec schovávat výdajové doklady a lámat si hlavu, jestli jsou daňově uznatelné či nikoliv. Ze své evidence (ať už písemné či elektronické) si sečte všechny dosažené příjmy (ať už v hotovosti či v příjmu na bankovní účet) a ze součtu spočítá výdaje procentem ze zákona.

V daňovém přiznání lze samozřejmě uplatnit slevy na dani za předpokladu splnění zákonných podmínek (např. na poplatníka, starobního důchodce, na manžela/ku, na částečný invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP, na studenta). Dále lze uplatnit nezdanitelné položky (např. dary, úroky z úvěru, příspěvky na penzijní pojištění, příspěvky na životní pojištění…). Odečtou se zaplacené zálohy na daň z příjmu fyzických osob odvedené ze mzdy v zaměstnání a výsledná daňová povinnost se odvede místně příslušnému finančnímu úřadu.

Shrnutí

Podmínky pro samotnou výdělečnou činnost jsou v Česku příznivé, přesto je potřeba dodržovat všechny zákonné povinnosti – především plnit oznamovací povinnost, odevzdat včas a řádně vyplněné Přehledy o příjmech a výdajích a daňové přiznání a v daných termínech odvádět pojistné.   - zdroj: finexpert.cz