Trendy v cestovním ruchu: Cestování seniorů

Oslavili již šedesáté narozeniny, většina z nich je v důchodu a mají dospělé děti. Přesto se ještě necítí staří a chtějí i nadále být aktivní a užívat si života. Právě tato skupina se stává nejen v Evropě, ale i v celém světě objektem zájmu poskytovatelů služeb cestovního ruchu.

Pojem seniorský cestovní ruch spadá do kategorie sociálního cestovního ruchu, též nazývaného jako „cestovní ruch pro všechny“. V souvislosti se sociálním cestovním ruchem se pak hovoří o určitých cílových skupinách, kterými jsou například rodiny a jednotlivci s nízkými příjmy, děti a mládež, osoby mentálně a fyzicky handicapované a právě senioři.

V úvodu je třeba podotknout, že vnímání pojmu senior je značně nejednotné. Pro někoho jde již o osobu starší 50 let, jiný přidává ještě deset let, z hlediska důchodového pojištění je seniorem člověk starší 65 let. V českých a evropských statistikách jsou za seniory taktéž považovány osoby ve věku 65 let a více. Výklad tohoto pojmu se tedy podle okolností liší a také se vyvíjí v čase.

Demografický aspekt

Demografický trend předpokládá, že podíl lidí starších 64 let na celkové populaci v dlouhodobém měřítku poroste. Očekává se, že tento podíl se do roku 2060 v Evropě zdvojnásobí a bude tvořit 30 % celkové populace. V návaznosti na tento fakt vzroste také podíl starších lidí na celkovém počtu turistů. Díky vlivům různých faktorů, jako je například stále se zlepšující zdravotní péče, zřejmě podíl turistů-seniorů poroste rychleji než podíl očekávaný na základě demografického trendu. Navíc ti lidé, kteří v současné době patří k mladší skupině obyvatel a aktivně cestují, pravděpodobně budou chtít cestovat i v pozdějším věku a zvýší tak počty turistů-seniorů.

Senioři jako důležitý segment trhu cestovního ruchu

V současné době se evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených
(tj. 4 a více přenocování) přibližně 15 %. Většina těchto dovolených je realizována v rámci domovské země. Za povšimnutí jistě stojí, že zatímco mladší věkové skupiny realizují největší objem dovolených, starší věkové skupiny uskuteční o něco více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. V průměru tak evropský senior uskuteční ročně 2,1 dovolené, mladší turista pak 2 dovolené.

Dalším důležitým rysem starších turistů je fakt, že během svých dovolených uskutečňují ze všech věkových skupin největší počet přenocování. V roce 2006 byl v EU průměrný roční počet přenocování na jednoho turistu 20,5, turisté v nejstarší věkové kategorii však uskutečnili v průměru 24,3 přenocování. Vůbec nejdelší dobu na svých dovolených strávili senioři z Řecka, a to neuvěřitelných 42,4 přenocování. Nejkratší doba, tedy 14,9 přenocování, pak připadá na české seniory. Z tohoto vyplývá i další prvenství nejstarších turistů, a to v průměrném počtu přenocování na jednu dovolenou. Zatímco průměr EU je 10,1 přenocování, ve skupině seniorů je to 11,7 přenocování.

Hlavní rysy cestování seniorů

Životní úroveň stejně jako životní filozofie seniorů se během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Zlepšila se i zdravotní péče, což také přispělo k tomu, že se dnešní senioři v důchodové věku ještě vůbec necítí staří a chtějí nadále žít aktivně.

Specifické rysy turistů-seniorů

• rádi si připlatí za kvalitnější službu

• cestují i mimo hlavní sezony

• často nakupují dopředu, takže jsou ideálními klienty pro nabídky typu „first minute“

• očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací

• často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem

• jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů.

Turistické služby pro seniory

Dovolené seniorů, to již dávno nejsou jen lázeňské pobyty, popřípadě odpočívání a sledování televize v klidných hotelových resortech. Senioři chtějí nejen aktivně žít, ale také aktivně odpočívat a udržovat se tak ve fyzické i duševní kondici. Ubytovací zařízení by jim proto měla poskytnout dostatek sportovního vyžití – ideální je plavání v bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety, ale zároveň také určitý komfort odpovídající potřebám jejich věku. Nabídka by též měla zahrnovat kulturní aktivity a možnosti poznávání. Starší turisté rovněž uvítají individuální přístup hotelového personálu a snahu vyhovět i speciálním přáním. Z hlediska přístupnosti by měla být samozřejmostí bezbariérovost celého ubytovacího zařízení.

Zdroje:
http://www.trrworld.org/senior.html
http://www.tourismforum.scb.se/
Eurostat – Tourism in Europe: does age matter?