Vývoj domácího cestovního ruchu ve 3. čtvrtletí roku 2008

Český statistický úřad (ČSÚ) přinesl aktuální data o vývoji domácího cestovního ruchu ve 3. čtvrtletí minulého roku. Podle nich do tuzemských ubytovacích zařízení přijelo 4,4 milionu hostů, což bylo o 3,3 procenta méně než ve stejném období loni. Počet přenocování se snížil o 5,9 procenta na 14,3 milionu. Zahraniční i domácí hosté jsou v rovnováze, shodně se jich ubytovalo 2,2 milionu. Zatímco zahraničních návštěvníků přijelo o 0,4 procenta více než loni, počet domácích hostů se snížil meziročně o 6,6 procenta. U obou skupin se ovšem zkrátila délka pobytu. U cizinců se počet přenocování snížil o 1,1 procenta, u tuzemských hostů byl nižší o 9,5 procenta.

Podle ČSÚ zaznamenaly růst pouze hotely od tří hvězdiček výše. Naopak propad pocítili provozovatelé kempů, turistických ubytoven, chatových osad a ostatních levnějších hromadných ubytovacích zařízení, jejichž využití je více závislé na domácích turistech a je ovlivňováno i počasím.

Vývoj cestovního ruchu v tuzemsku je významně ovlivněn zejména silnou korunou. Ta umožnila Čechůch ve větší míře vyrazit do zahraničí a to se odrazilo v menším zájmu o domácí hotely, penziony, a především kempy. Naopak příjemně překvapil rostoucí počet turistů ze zahraničí v době finanční krize, přestože počet strávených nocí poklesl. Potěšitelný je rovněž nárůst počtu bohatých turistů z Ruska. Naopak pokles příjezdů z Německa je znepokojivý především pro lázeňská zařízení. Přesto byl nejvyšší počet přenocování v naší zemi zaznamenán právě u turistů z Německa (při meziročním poklesu o 6,5 procenta). O více než čtvrtinu se zvýšil počet přenocování Rusů a o 12,2 procenta Poláků.

I do budoucna se dá počítat s úbytkem ubytování v levnějších zařízeních. Stejně tak je mezinárodním trendem zkracování doby pobytu, k čemuž přispívají například levné letenky nízkonákladových aerolinií a zkracování volného času ve vyspělých zemích.

Vývoj za období červenec – září se podle ČSÚ promítl i do regionálního členění, když se počet přenocování zvýšil pouze v Praze (o 2,7 procenta) a v Karlovarském kraji (o 1,3 procenta), kde je soustředěna většina hotelů vyšších kategorií. V ostatních krajích došlo k poklesu, k nejvyššímu pak v krajích Středočeském a Vysočina. Průměrná doba přenocování se snížila z 3,4 na 3,3 noci, u zahraničních hostů z 3,1 na tři noci, u domácích z 3,6 na 3,5 noci.

Prahu navštívilo 1,4 milionu hostů, tedy o 4,7 procenta více než ve stejném období loni. Nejvyšší nárůst příjezdů zahraničních hostů zaznamenaly Olomoucký a Moravskoslezský kraj (o 11,3, resp. 7,8 procenta). Naopak nejvíce se jejich počet snížil v krajích Ústeckém (o 18,4 procenta) a Libereckém (o 14,4 procenta). V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů 2,1 milionu, což byl meziroční pokles o 1,6 procenta. Z toho počet přenocování zahraničních hostů činil 0,8 milionu, tedy o 3,3 procenta více než ve stejném období minulého roku. V Karlovarském kraji, který se na počtu přenocování v lázeňských zařízeních podílel zhruba polovinou, byl meziroční nárůst 1,5 procenta, z toho zahraničních hostů 4,2 procenta. Čisté využití pokojů v hotelech a penzionech bylo podle statistik ve 3. čtvrtletí 50,5 procenta. V hotelích dosáhlo 53,7 procenta, z toho v pětihvězdičkových 61,1 a čtyřhvězdičkových 62,4 procenta. Z regionálního pohledu byly nejvíce využity kapacity v Karlovarském kraji (64,1 procenta) a v Praze (63,9 procenta), nejméně v kraji Ústeckém kraji (33,8 procenta) a na Vysočině (35,3 procenta).