Vzdělávání v oblasti cestovního ruchu na středních školách

Od 1.9.2009 by se na středních školách všech typů mělo začít vyučovat dle nových pravidel nastavených Rámcovými vzdělávacími programy a Školními vzdělávacími programy. Zatímco RVP (pod těmito zkratkami jsou známé) vyprodukoval stát jako odrazový můstek pro vzdělání v určité oblasti, ŠVP si školy vytvářely sami na základě svých možností, svého zaměření či personálních, materiálních a jiných skutečností. Celá řada existujících středních škol měla dosud v nabídce obor, který se v různé hloubce nějak zaměřoval na oblast cestovního ruchu. Nebylo však příliš jasné, vjakém rozsahu jsou předměty s návazností na cestovni ruch vyučovány. Nyní se situace zřejmě alespoň částečně vyjasní. Mnoho škol rezignovalo na samostatný obor, kde se žáci podrobně věnovali cestovnímu ruchu a z předmětů Zeměpis cestovního ruchu, Technika průvodcovské činnosti, Cestovní ruch a jiných se staly pouze výplně pro obory s širším zaměřením např. Hotelnictví a turismus.

Problémem, který zůstal a nezmizí, je kvalitativní a personální úroveň vzdělávání v těchto předmětech. Málo středních škol si může dovotit zaptatit odborníka s praxí v cestovním ruchu, A tak na středních školách vyučují předměty cestovního ruchu „paní učitelky“, které to dostanou příkazem a jejichž pedagogické zaměření je někde jinde nebo člověk - fanda, nadšenec, cestovatel - který se ovšem musí smířit s určitými pravidly výuky na střední škole (ovšem i ta si díky ŠVP mohl relativně nastavit sám a přizpůsobit svému naturelu). Těchto lidí je ale málo a na většině škol je to jeden člověk, o kterého se opírá celé odborné vzdělávání v cestovním ruchu. Přesto to často stačí k tomu, aby škola dosahovala dobrých výsledků v soutěžích zaměřených na cestovní ruch nebo v počtech studentů na vysokých školách s obory provázanými s cestovním ruchem.

Jako automatické by pak mělo být jazykové vzdělávání žáků na středních školách. Žák hotelové školy se vzděláním zaměřeným na cestovní ruch by měl ovládat 3 jazyky. Dva na výborné či velmi dobré úrovni, třetí na dobré úrovni. Takový žák by pak neměl mít problém s uplatněním.

A tady bývá kámen úrazu. Proč si podnikatel v cestovním ruchu bere často „člověka z ulice“, když je zde absotvent střední školy, který má kvalitní odborné a jazykové vzdělání? Je problémem, že je mladý? Bez zkušeností? Což mimochodem není a nemůže být pravda. Žáci v průběhu studia vykonávají odborné průvodcovské praxe v památkových objektech, v CK a CA, v hotelech. Na některých školách je i povinná zahraniční praxe pro žáky čtyřletých oborů s maturitou. Žáci v průběhu studia zpracovávají projekty a seminární práce, za něž by se často nemusel stydět ani student VOŠ či vysokoškolák. - Mgr. Miloslav Košťál - Střední škola hotelnictví a podnikání SČMSD, Hronov, s.r.o.