Roháč Penzión - Okolí

Skazen oravské vesnice v krásném prostředí na polaně u osady Brestová u silnice mezi Zubercem a Zverovkou. Jsou zde soustředěny typické oravské objekty, dokládající život a bydlení rolníků, pastýřů, řemeslníků (především pláteníků) a drobných zemanů. Rešení půdorysu zastavby se opírá o uliční...

Múzeum sa nachádza v Zuberci-Brestovej,ukazuje život oravských dedín v minulosti.

Neskorogoticky kostol sv.Alžbety,premiestnený do múzea orav.dediny

Brestová je zaujímavé prírodné prostredie poľany,ktoré nájdeme medzi Zubercom a Zverovkou.Vedie sem aj asfaltová cesta.Toto prostredie v súčastnosti slúži ako múzeum ľudovej architektúry v prírode a nachádza sa tu Múzeum oravskej dediny s typickými oravskými objektami,ktoré dokumentujú život,bývanie a prácu oravských...

Rozcestie sa nachádza nad obcou Zuberec. Tabula nám ukazuje červeno značenú cestu,do Zuberca a opačne osada Brestová,chata Zverovka až pod Ostrý Roháč k Ťatliakovej chate. A potom tu mame ešte žltú ktorá tu začína a pokračuje cez sedlo Pálenica až do osady Jalovec na liptove.

Hlboká dolina je jedna z vetiev Jalovskej doliny,ktorej horná časť sa nazýva Vrece pod vrchmi Spálená 2083 m n.m.a Pachoľa 2167 m n.m..Je to typický ľadovcový kotol s dobre znateľnými stopami činnosti ľadovca,s početnými suťovými žľabmi a balvanovými poliami.Zo spodnej časti Hlbokej doliny je výstupová trasa zo zelenou...

Prírodná rezervácia Medzi bormi bola vyhlásená v roku 1980.Rozprestiera sa na ploche 6,55 ha medzi Zubercom a Habovkou.Ochrana sa tu vzťahuje na rašeliniská vrchoviskového typu s jazierkami,biltami a vzácnou a chránenou flórou.Verejnosti je vstup do rezervácie zakázaný.

Kontakt: Turistická informačná kancelária Zuberec Hlavná 289 027 32 Zuberec tel: +421 43 532 07 77 fax: +421 43 539 51 97 e-mail: tik@zuberec.sk web: www.zuberec.sk

Brestovská jaskyňa bola v roku 1979 vyhlásená za národnú prírodnú pamiatku.Pod ochranou je 1450 metrov dlhá puklinovoriečna jaskyňa,v ktorej je stále aktívny podzemný tok.Patrí k najvýznamnejším jaskyniam v Západných Tatrách.Jej význam je hlavne z geomorfologického hľadiska.Verejnosti je vstup do jaskyne zakázaný.

Goričková je výrazný hraničný vrch,ktorý nájdeme v skupine Červených vrchov.Severné svahy tohto vrchu sú zrázne,južné sú miernejšie a vedie tadiaľto chodník.Z vrcholu za jasného počasia je pekný výhľad na Kriváň,Liptovské kopy a do Tichej doliny.

Národná prírodná rezervácia Kotlový žľab bola vyhlásená v roku 1926 s následnou aktualizáciou v roku 1934 a neskoršie v roku 1984.Rozloha rezervácie je 70,8 ha.Pod ochranou je tu pralesovitý smrekový porast s prechodom do kosodreviny na kryštaliniku Západných Tatier.V súčastnosti je rezervácia v zlom stave,z dôvodu polomov...

Pachoľa je mohutný vrch pravidelného ihlanovitého tvaru so skalnatým vrcholom pokrytým skalnými blokmi,ktorý nájdeme v hlavnom hrebeni Západných Tatier medzi Baníkovom 2178 m n.m. a Spálenou 2083 m n.m..Z vrcholu je nádherný kruhový výhľad.

Prírodná rezervácia Úplazíky bola vyhlásená v roku 1974 a rozprestiera sa na rozlohe 31,2 ha.Pod ochranou je tu bralnaté dolomitovo-vápencový hrebeň s bohatou vápencovou flórou ale aj vzácnou faunou.Prírodná rezervácia Úplazíky nie je pre verejnosť prístupná.

Nevýznamnější turistické středisko v oravské části Západních Tater v Zuberecké kotlině (Podtatranské brázdě). Obec s 1200 obyvateli. Přímé východiště do skupiny Sivého vrchu a do Roháčské doliny nebo Skorušínských vrchů. V obci je bezpočet možností ubytování: hotely penziony, ubytování v soukromí (viz...

Významné centrum tur.ruchu v Západných Tatrách.

Brestová je plochý mimo zimného obdobia trávnatý vrchol,týčiaci sa v hlavnom hrebeni Západných Tatier.Najlepší prístup na tento vrch je zo sedla Pálenica,ktoré nájdeme v závere Bobroveckej doliny.Ďalší prístup je možný zo Zverovky cez Predný Salatín.Z vrcholu Brestovej je pri peknom počasí krásny kruhový výhľad.

Zverovka, 027 32 Zuberec tel.: 043/5395101 mobil: 0903/624066 e-mail: ztsever@hzs.sk ………………………………………….. centrální info HZS: email: hzs@hzs.sk tel: +421 527 877 711 web: www.hzs.sk

Látaná dolina sa rozprestiera medzi Zverovkou a Roháčskou dolinou.Je to 3,5 km dlhá lesnatá dolina,cez ktorú prechádza turistický chodník so žltou turistickou značkou.V zime je tu prispôsobený chodník aj pre bežkárov.Na konci doliny nájdeme široký ľadovcový kotol.V minulosti sa v doline ťažila železná ruda.

Spálený žľab sa nachádza v masíve Predného Salatína 1624 m n.m. a vedie tadiaľto modrá turistická značka zo Zverovky na rázcestie Brestová.Okrajom zasahuje lyžiarsky vlek a zjazdovka zo Salatínskej doliny.

- turistická chata nacházející se severní (oravské) straně Západních Tater. Na polaně Zverovka v nadmořské výšce 1 024,8 m. Blízko ústí Látanej a Roháčskej doliny do Studenej doliny. Asi 700 pod chatou (u zelené trasy do sedla pod Osobitou) se nachází Pleso Madras - nejníže položené jezero Západních Tater....

Chata sa nachádza v Roháčskej doline,je centrum turistiky v doline.

Památník, konec žluté turistické značky. .............................................................................................

Jeden z vrcholů hlavního hřebene Roháčů. Druhý jmenovec Roháčů, tzv. Plačlivô, nebo Plačlivý Roháč. Původně se nazýval Roháč pro označení rohaté zvěře žijící na Oravě. (zubr, kamzík atd...). Místní terén je velice náročný, je třeba dbát vysoké ostražitosti a chodit jen po značených trasách,...

Turisticky významné sedlo ve výšce 1656 m.n.m umožnující přechod z Roháčské doliny do Látanej doliny a táhnoucí se z Rákoně na severozápad

Malá osada, rozcestí turistických tras. ..............................................................................................................

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

Prameň v Bobroveckej doline sa nachádza hneď vedľa cesty,kadiaľ vedie modrá turistická značka.

Sedlo Pálenica – mohutný horský průsmyk (1570 a 1573 m n.m. – dvě snížení) nacházející se v hlavním hřebeni Západních Tater. Odděluje, na západě ležící, podcelek (skupinu) Sivého vrchu, budovanou vápencovými příkrovy, od Roháčů, které budují převážně krystalické břidlice a žuly. Ve slupině Sivého...

Obec Habovka leží v Studenej doline neďaleko Zuberca.Prvá písomná zmienka o obci pochádza zo 16. storočia.Bola osídlená slovenským obyvateľstvom na základe valaského práva.V roku 1683 obec vypálili poľsko-litovské vojská.V obci z kultúrno-historických pamiatok nájdeme klasicistický kostol z roku 1820,ktorý bol postavený...

Osobitá – vápencová, skalnatá hora (1687,2 m n.m.) v severní části slovenských Západních Tater. Je izolovaně vysunuta na severozápad od hlavní masy Tater. Přes její nevelkou výšku je, díky této izolovanosti, velmi výraznou dominantou svému okolí. Představuje v rámci Západních Tater vlastní geomorfologickou jednotku,...

Výrazný vápencový vrch Západných tatier.

Zrekonštruovaný objekt, ktorý sa nachádza na Zverovke v Roháčskej doline.

Brestová – oblý vrchol (1933,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater a jeden z šesti vrcholů ve skupině Salatinov a zároveň je i hlavní křižovatkou hřebenů tohoto horského masivu. V hlavním hřebeni sousedí na západě se skupinou Sivého vrchu (1804,5 m). Od ní jej odděluje hluboké Sedlo Pálenica  (1573 m). O...

Nižná Magura - vrchol (1919,7 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách. Nachází ve skupině Liptovských Tater, v bočním hřebeni Otrhancov, vybíhajícím na jih z Hrubého vrcha. V tomto hřebeni na severu sousedí s vrcholem Prostredná Magura (2049,7 m). Na jihu je sousedním vrcholem vyšší, severní vrchol Ostredka (1919,7 m)....

Vrchol nepříliš vysokého hraničního kopce v oblasti Západních Tater, který je pokryt horskými lukami. ..........................................................................

13m rozhľadňa na vrchole Skorušinej.

Vrch Lúčna je hraničný vrchol v severnej rázsoche Volovca.Nachádza sa medzi dvoma sedlami-Lúčnym a Bobroveckým.Jeho poľský názov je Grześ.Patrí medzi vrchy cez ktoré je povolený prechod štátnej hranice z oboch strán.Je tu križovatka turistických trás-zelená,modrá a žltá turistická značka.Z vrcholu je nádherný...

Webkamera na připojením odkazu nás přenáší do oblasti Roháčů, do lyžařského areálu ve spálené dolině na úpatí Brestové a Salatínu.

Parichvost je dolina,ktorá je jedna z vetiev Jalovskej doliny.Horná časť je dosť strmá a končí v Baníkovskom sedle 2040 m n.m..Cez dolinu vedie modrá turistická značka.V zimnom období je tu častý výskyt snehových lavín.

Sedlo ve výšce 1910 metrů, křižovatka turistických tras.

Nejvyšší vrchol Skorušinských vrchů 1313,8 m.n.m.. Přístup z Oravic, Habovky, Tvrdošína a Trstené. Na vrcholu rozhledna umožňující rozhled do velmi širokého okolí. (Západní Tatry, Slovenské Beskydy, Malá Fatra, Chočské vrchy).

Skorušina je najvyšší vrch Skorušinských vrchov,cez ktorý prechádza červená turistická značka a končí tu zelená tur. značka.Nájdeme tu rozhľadňu,odpočívadlo a na vrchole kríž.Pri peknom počasí pekný výhľad na Západné tatry.

Je to západotatranská dolina,tiahnúca sa zo Zuberca až k Ťatliakovmu jazeru. GPS je uvedená na parkovisku.

Národná prírodná rezervácia Osobitá bola vyhlásená v roku 1974.Rozprestiera sa na rozlohe 458 ha.Krajom rezervácie vedie zelená turistická značka zo Zverovky na Lúčnu 1652 m n.m..Pod ochranou tu je masív s pôsobivými skalnými útvarmi bizarných tvarov a krasovými javmi.Nachádza sa tu komplex zachovaných lesných porastov s...

Přístup buď z Žiarske doliny od chaty nebo z hlavního hřebene přes Baníkov. ..........................................................................................................

Jedna z dvoutisícovek hlavního hřebene Roháčů západně od Baníkovského sedla. Přístup po hřebeni od Brestové nebo Spálenou dolinou přes Baníkovské sedlo.

– oblý, holý vrchol (2047,5 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater a nejvyšší ze šesti vrcholů ve skupině Salatinov. Masiv Satinov je nemohutnějším a nejobjemnějším masivem Oravských Tater. Zároveň je nejzápadnější horou v Tatrách dosahující výšku přes 2000 m. V něm se samotný vrchol Salatina nachází se...

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

Národná prírodná rezervácia Sivý vrch bola vyhlásená v roku 1974.Rozprestiera sa na rozlohe 113 ha.Pod ochranou je tu územie budované prevažne vápencami a dolomitmi s vyvinutým vysokohorským krasom,s charakteristickým skalným mestom,bralnými formami a aj priepasťou.Nachádza sa tu bohatá vápnomilná flóra a je tu aj výskyt...

Vrch Ostrá leží medzi sedlom Predúvratie 1585 m n.m. a Sivým vrchom 1805 m n.m.Pod vrcholom vedie zelená turistická značka.Je zväčša kosodrevinou porastený vrch,ktorý je na jar pokrytý na trávnatých miestach bohatou kvetenou.

Národní přírodní rezervace Sivý vrch chrání severní a severozápadní úbočí, jako i hlavní hřeben vápencového Sivého vrchu až po vrchol. Důvodem ochrany jsou jedinečné geomorfologické tvary v tzv. Radových skalách - skalním městě na hřebeni hory s mnoha vápencovými věžemi, stěnami, propastmi a terasami. Díky...

Sivý vrch - vápencový vrchol (1804,5 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater, a zároveň nejvyšší vrchol jejich podcelku – vápencové skupiny Sivého vrchu. Je na západním konci tatranského hřebene jeho posledním výraznějším vrcholem. Z jeho vrcholu na západ hlavní hřeben klesá do plýtkého sedla – Sivý...

Sivý vrch nájdeme v západnej časti hlavného hrebeňa Západných Tatier,kde je dominantou okolia.Patrí do horskej skupiny vápencovej časti,na ktorej rastie bohatá vápnomilná vysokohorská kvetena.Z vrcholu je nádherný výhľad,samozrejme pri peknom počasí.V najexponovanejších úsekoch turistickej trasy sú reťaze.Sivý vrch...

Prvý vrch hrebeňa Záp.Tatier zo západu charakteristický nespočetným množstvom skalných útvarov.

Prostredné Salatínské sedlo - plýtké sedlo (2012 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Zde jej najdeme mezi Salatínom (2047,5 m) a Malým Salatínom (2046 m). Oba tyto vrcholy se nacházejí v hřebeni jen 200 metrů od sebe a rozděluje je právě toto sedlo. Severozápadní úbočí klesají strmě do Salatínskej...

– vrchol (2046 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater ve skupině „Salatinov“. Na některých mapách není vrchol Malého Salatina uváděn, ale je považován jen za druhý, vedlejší vrchol Salatina (2047,5 m). Od nej je oddělen nehlubokým Prostredným Salatinským sedlom (2012 m). Ve východním hřebeni klesajícím z...

Radové skaly sú v západnom hrebeni Sivého vrchu 1804 m n.m. Pozostávajú s vápencovými a dolomitovými bralami,vežami a úžľabinami.Vedie tadiaľto červená turistická značka,v niektorých miestach treba využiť zabudované reťaze.Z hrebeňa je pri peknom počasí dobrý výhľad na Sivý vrch a okolie.

Biela Skala – vrchol (1377 m n.m.) na západním okraji hlavního hřebene slovenských Západních Tater, ve skupině Sivého vrcha. Vrchol v hřebeni na západě oddělen sedlem Biele Vrátka od Malej Bielej skaly (1316,1 m). Na východě jej pak Biele sedlo (1320 m) dělí od Sivého vrcha (1804,5 m), respektive od jeho vedlejšího vrcholu...

Scenéricky nejcennější dolina Západních Tater. Druhá nejdelší dolina tohoto pohoří. Od Zverovky po Tatliakovo pleso měří 5 km. Jejím přirozeným pokračováním je Smutná dolina. V době největšího zalednění ze ležel ledovec který byl více než 12 km dlouhý a asi 200 m silný (sahal až k Brestové u Zuberce). V období...

Vyšné Hutianské sedlo – sedlo (940 m n.m.) ležící na západním okraji Západních Tater, Mezi vrcholy Hutianský Beskyd (947 m – vrchol patří k Podtaranské brázdě) a vrcholem Biela skala (1377 m - Západné Tatry). Je to ploché a široké sedlo, kterým prochází asfaltová silnice č. 584 ze Zuberca do Liptovského Mikuláša....

Pravá odnož Jalovecké doliny, vedoucí pod Sivým vrchem ke Kotlinám pod Brestovou. Je dlouhá asi 5 km, v dolní části zalesněná. V horní části se střídájí mýtiny s porosty kleče. Jsou zde dvě malá plesa - "Biele" a "Čierne Bobrovecké pleso. Dolinu odvodňoje Poliansky potok a vede jí žlutá tur. trasa do sedla Palenica...

Malá Ostrá – klečí porostlý vrchol (1703,1 m n.m.)ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočním hřebeni Ostrej a Babek, který vybíhá na jih ze Sivého vrcha. V něm na severu za sedlem Sivá Priehyba (1650,5 m) sousedí právě se Sivým vrchom (1804,5 m). Na jihu ji pak od Ostrej (1763,9 m)...

Račkova dolina je dlhá dolina,často turistami navštevovaná.Je to dolina s mnohými stopami po činnosti ľadovca.Hornú časť Račkovej doliny tvorí široký kotol vybiehajúci pod Končistú 1994 m n.m. a Hrubý vrch 2137 m n.m..V týchto miestach ležia Račkove plesá.Spodná časť doliny je lesnatá a prechádza tu spevnená...

- úsek hlavního hřebene Západních Tater mezi Zadným Salatinským sedlom (1907 m), nazývaným také Sedlo pod Zvonom a vrcholem Spálenej (2083,3 m). Několik menších skalnatých vrcholků v tomto hřebeni je pojmenováno, jako například Červená skala, Gankova kopa, Zvon. Severní úbočí hřebene prudce padají, na některých...

Spálená – vrchol v hlavním hřebeni Západních Tater (2083,3 m n.m.), který na tomto vrcholu prudce mění směr. Na severozápadě je sousedním vrcholem Malý Salatín (2046 m). Oddělený je Zadným Salatinským sedlom nazývaným též Sedlom nad Zvonom (1907 m). Z něj hřeben přechází k vrcholu Spálenej dlouhým, divoce...

Predný Salatín je výrazný vrch,ktorý nájdeme v rázsoche nad Spáleným žľabom,kadiaľ vedie modrá turistická značka,vybiehajúcej na severovýchod z masívu Brestovej 1903 m n.m..Turistický chodník vedie nižšie pod vrcholom Predného Salatínu,na vrchol je vyšliapaní chodník.

Ostrá – jehlanovitý vrchol (1763,9 m n.m.)ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrcha. V něm je, na severu sedlem Príslop (1680 m), oddělen od Malá Ostrá (1703,1 m). Na jihu je sousedním vrcholem Veľká kopa (1647,7 m). Tady...

Jamnické plesa se nacházejí na konci Jamnické doliny v kotli pod Volovcem.Nižné Jamnické pleso je hluboké 4 metry v nadmořské výšce 1732 m a Vyšné Jamnické pleso má hloubku 8 m a leží ve výšce 1836 m.n.m

Vodopád sa nachádza v Roháčskej doline,výška 23m.

Asi 23 m vysoký vodopád na prahu Spálené doliny, a na přítoku Roháčského potoka. Nevyšší a nejvodnatější vodopád Západních Tater. Vznikl v dobách posledního zalednění před 8000 - 10000 roky. Ledovec Spálené doliny v těchto místech končil. Úlomky skal vzniklé zvětrávaním svahů okolo ledovce, jako i vlastni...

Uměle vytvořené pleso v horní části roháčské doliny. U jezera je možné navštívit bufet pri Ťatliakovom jazere

Rázcestie pod Hrubým vrchom nájdeme pod Sedlom pod Hrubým vrchom 1812 m n.m. na konci Jamníckej doliny.Delí sa tu na modro a zeleno značené turistické chodníky.Modrá značka smeruje z Jamnickej doliny na Volovec a Oravice a zelená zo sedla pod Hrubým vrchom do Žiarského sedla.

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

– jehlanovitý, skalnatý vrchol (2166,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Hřeben na jeho vrcholu mění, téměř v pravém úhlu, směr. Na severo-severovýchodě je v něm jeho sousedním vrcholem Spálená (2083,3 m). Odděluje je nehluboké Spálené sedlo (2055 m). Odděluje ji nehluboké Spálené sedlo (2055 m). Na...

Termálne kúpalisko Oravice sa nachádza priamo v obci.Je tu termálny prameň,ktorý je navrtaný v hĺbke 1687 metrov.Teplota vody je 58 stupňov a je ochladzovaná na 37.Kúpať sa môžme buď vo veľkom bazéne s množstvom trysiek na masírovanie,alebo si môžme prejsť do menšieho v ktorom je voda teplejšia.Je tu veľa atrakcií a...

Malebně situovaná turistická rekreační oblast v pohoří Skorušina v místě, kde soutokem potoků Tichá a Bystrá vzniká říčka Oravica, 16 km jihovýchodně od Trstené. V období SNP byla osada vypálena.

Centrálny objekt v atraktívnej lokalite Oravice.

Veľká kopa - nevýrazný vrchol (1647,7 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrchu. V něm je od Ostrej (1763,9 m) na severu oddělen plytkým, nevýrazným, bezejmenným sedlem. Na jihu je sousedním vrcholem Malá kopa...

Asi 4,5 km dlouhá dolina v Západních Tatrách ve skupině Osobité. Táhne se od Bobroveckého sedla severně k osadě Oravice. Asi v polovině je dolina sevřená soutěskou. Pod kterou vyvěrá spousta pramenů (vodní zdroj). Při ústí doliny je minerální sirnatý pramen. Dolinou protéká Bobrovecký potok a prochází jí tur. Trasy...

Typická ledovcová dolina na severní straně pohoří, jihozápadní větev Roháčské doliny. Je zakončená velkým kotlem nad ktérým se zvedají skalnaté srázy hlavního hřebene od Spálené přes Pachoľa a Baníkov po Tri kopy. Dno kotle pokrývají suťoviště a zbytky morén. Dolina končí skalnatým prahem nad Roháčskou...

Nejvyšší vrchol Oravické Magury 1231,7 m.n.m.. Přístup z Oravic a ze Suché hory. Na vrcholu je mezinárodní turistický přechod. Vrchol je zarostlý stromy, takže rozhled je prakticky nulový.

Baníkovské sedlo - výrazné sedlo (2040,4 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Vněm se nachází mezi vrcholem Pachoľa (2166,6 m)na severozápadě, a vrcholem Baníkov (2178 m) na jihovýchodě. Severovýchodní úbočí padají ze sedla do ledovcového kotle v závěru Spálenej doliny. Opačná jihozápadní...

Údolí kaňonovitého typu a na jaře, v době tání sněhu a zvýšené hladiny vody je neprůchozí. Dostupná je z Oravice po červené značce. V minulosti se tímto údolím sváželo dřevo po mostě, který byl zaklíněn do skal a měl délku 600 m. Dodnes jsou patrné zbytky mostu. Kaňon se zdolává žebříky a má malé...

Osada (turisticko-rekreační středisko) na potoku Oravica v krajinářsky zajímavé kotlině, kde se stékají toky z pěti dolín: Tichej, Juráňovej, Bobroveckej, Suchej a Mihulčie. Dolina je části Podtatranské brázdy. Osadu tvoří několik lesnických a rekreačních objektů. Východiště tůr do severozápadní časti Západních...

Rákoň je výrazný hôľny vrch,ktorý nájdeme v severnej rázsoche Volovca 2063 m n.m. na slovensko-poľskej štátnej hranici.Na vrchole je dôležitá turistická križovatka.

Na kopec se dá vyšplhat z Oravice po červené nebo kolmo nahoru po sjezdovce podél sloupů. Je zde spousta pramenů a bažin. Pokud chcete z Oravice mobilně telefonovat, tak se dá od 4. sloupu lanovky nebo z vrcholu kopce (Globtel). Na stráni roste množství obřích sladkých malin a v lese praváci.

Národná prírodná rezervácia Juráňová dolina bola vyhlásená v roku 1974.Rozloha rezervácie je 434 ha.Pod ochranou je tu významná hlboká riečna tiesňava s krútňavovými hrncami a vodopádmi.Nachádzajú sa tu zachované porasty pralesovitého vzhľadu a pestrá séria lesných fytocenóz.Nájde sa tu aj bohatá horská a...

Sedlo Predúvratie – sedlo (1585 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve vápencové skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrchu. V něm odděluje Malú kopu (1637,3 m) od Veľkej kopy (1647,7 m). Západní úbočí klesají do Huňovej doliny (větev Suchej doliny) a...

Aquapark Meander Park Oravice nájdeme priamo v obci Oravice , hneď vedľa hlavnej cesty.Pri aquaparku je veľké neplatené parkovisko , na ktorom Vás usmerní zamestnanec tohto kúpaliska.V bazénoch vonkajších aj krytých je termálna voda,ktorá má blahodárne účinky na ľudské telo.Je vysoko mineralizovaná...

Koupaliště Oravice,najdeme ve stejnojmenné místní části Tvrdošína. Termální sodno – vápenato – horečnato - siřičitá voda s vysokým obsahem železa napájí dva bazény v koupališti s rozdílnou teplotou vody. Veřejné koupaliště je otevřeno po celý rok. Vstupné pro tento rok bylo 5 euro na osobu/den , děti 2...

Tur.známka je venovaná Roháčskemu oblúku. GPS je uvedený Baníkov.

Baníkov - vrchol (2178 m n.m.) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. V něm je od na severozápadě sousedícího vrcholu Pachoľa (2166,6 m) oddělen Baníkovským sedlom (2040,4 m). Na východě je za Sedlom nad Závraty (asi 2060 m) sousedním vrcholem (asi 2060 m) sousedním vrcholem Hrubá kopa (2166,4 m). Severní stěny...

Najvyšší vrch v Roháčskom oblúku

Malá kopa - klečí porostlý vrchol (1637,3 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v bočím hřebeni Ostrej a Babek, vybíhajícím na jih ze Sivého vrchu. Tady leží mezi Veľkú kopu (1647,7 m) a Babkami (1566,4 m). Od Vělkej kopy ji odděluje sedlo Predúvratie (1585 m). Od Babek zase...

Vrch Kondratova kopa sa nachádza v hlavnom hrebeni Západných Tatier v skupine Červených Vrchov.Cez vrchol prechádza červená turistická značka a končí tu z poľskej strany žltá turistická značka z Kondrackej Przelecze.Z vrcholu je pekný výhľad na okolie.

Posledný vrchol v Roháčskom oblúku.

– jedno ze čtyř Roháčských ples, které se nachází v horní části Roháčskej doliny. Nachází se na prostřední ze tří teras Predného Zeleného, a ze severu do něj padá úbočí Zeleného (Zelený Roháčský vrch). Hladina plesa je ve výšce 1653 m n.m. Má rozlohu 0,61 ha a hloubku 3,7 m. Vzniklo jako hrazené (za...

Rozcestí zelené modré a žluté turistické značky. ................................................................................................

– nejmenší ze čtyř  Roháčských ples. Nachází se v horní části Roháčskej doliny, na prostřední ze tří teras Predného Zeleného a ze severu do něj padá úbočí Zeleného (Zelený Roháčský vrch). Hladina plesa je ve výšce 1650 m n.m. Má rozlohu 0,21 ha a hloubku 1,3  m. Vzniklo jako hrazené (za morénovým valem po...

Hrubá kopa – jehlancovitý, skalnatý vrchol (2166,4 m) v hlavním hřebeni Západních Tater. V hřebeni na západě sousedí za Sedlem nad Závraty (asi 2060 m) s vrcholem Baníkov (2178 m). Od Troch kôp (2136,3 m) na východě jej odděluje mělké, ale široké sedlo Hrubá priehyba. Severní stěny padají z vrcholu ledovcového karu...

Sústava 4 plies v uzávere Roháčskej doliny.

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

(slovensky: Lúčna) - dvojvrchol (1652,6 m n.m.) ležící v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z Wolowieca (Volovca-2063,4m) a po kterém zároveň probíhá polsko-slovenská hranice. V tomto hřebeni je na jihu oddělen sedlem Łuczniańska Przełęcz (Lúčne sedlo-1602 m) od části nazývané Długi Upłaz...

(polsky: Grześ) - dvojvrchol (1652,6 m n.m.) ležící v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z Volovca (Wolowieca -2063,4m) a po kterém zároveň probíhá polsko-slovenská hranice. V tomto hřebeni je na jihu oddělen Lúčnym sedlom (Łuczniańska Przełęcz -1602 m) od části hřebene nazývané Dlhý úplaz...

Národná prírodná rezervácia Suchá dolina bola vyhlásená v roku 1993.Rozloha rezervácie je 1585 ha a svojou veľkosťou patrí k najväčším rezerváciám na Slovensku.Platí tu 5. najprísnejší stupeň ochrany.Suchá dolina sa vyznačuje jedinečnou pestrosťou lesných spoločenstiev.Nachádzajú sa tu vysokohorské smrečiny s...

– jedno ze čtyř Roháčských ples, které se nachází na nejvyšší ze třech teras v horní části Roháčskej doliny. Nachází se terase Predného Zeleného a ze severu do něj padá strmá stěna Zeleného (Zelený Roháčský vrch) podsypaná kužely suti a velkými balvany. Hladina plesa je ve výšce 1718 m n.m. Má rozlohu 1,45...

Ťatliakova chata leží pri Roháčskom potoku vedľa Ťatliakovho jazera v Roháčskej doline.Je pomenovaná po turistickom nadšencovi Jánovi Ťatliakovi z Dolného Kubína.Počas SNP chatu vypálili Nemci a obnovená bola až v roku po oslobodení.Následne v roku 1963 znova vyhorela a už nebola obnovená.V dnešnej dobe tu nájdeme len...

- momentálně slouží jen jako bufet - nevýše položené občerstvení v Roháčoch. Nachází se v Roháčské dolině,  ve výšce 1373 m n.m. Nad ní začíná „amfiteátr Smutnéj doliny“, která je horním patrem Roháčskej doliny. Smutnú dolinu tvoří obrovský ledovcový kotel v úbočích Rákoňa, Volovca, Ostrého...

(SPR rozloha 4,51km2) - Rezervace chrání ledovcový amfiteátr v Smutné dolině spolu se čtyřmi plesy. Vznikly zde v oblasti nejrozsáhlejšího a nejdelšího zalednění. Plesa nemají vlastí jména, podle vžité trdice se označují čísly. Všechny se nacházejí v kotlech vyhloubených ledovcem. Tři dolní jsou z časti zahrazené...

Jalovský príslop (Príslop) – vrchol (2141,9 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách. Najdeme jej v bočním hřebeni Ráztoky, vybíhajícím na jih z vrcholu Baníkova. Od Baníkova (2178 m) je severu oddělen jen nevýrazným, bezejmenným sedlem. Ze strany od hlavního hřebene jen nevýrazným vrcholem. Je spíš jen vedlejším...

Bývala Ťatliakova chata pod úbočím Volovca.

Nachádza sa v severnej časti Západných Tatier,tečie ňou Juráňov potok.

Soutěskovitá, vápencová dolina, oddělující na jihozápadě Západní Tatry od Chočských vrchů. Stáčí se poté k východu až pod Sivý vrch. Severozápadní rameno Ostré odděluje vedlejší větev nazývanou Huňova dolina, která je rozvětvena do sedmi žlebů. Do Liptovské kotliny Suchá dolina vyúsťuje při obci...

Tri kopy sú súčasťou Roháčského oblúka.

Patří mezi nejkrásnější doliny v Západních Tatrách. Vede z Oravické kotliny do sedla Príslop. Ustí je sevřeno do 1 km dlohé vápencové soutěsky "Tiesňavy", která je zpřístupněna pomocí chodníku a lávek. Po vydatných deších bývá přechod soutěskou ztížen. Kdysi se Tiesńavami sváželo dřevo po dřevěné cestě,...

Rozcestí zelené a modré turistické značky. ...................................................................................................

Vrch Malolučniak sa nachádza v skupine Červených vrchov,nájdeme ho na štátnej hranici Slovenska a Poľska.Cez vrchol prechádza červená turistická značka a z poľskej strany tu končí modrá turistická značka z Doliny Mietusia.Malolučniak je žulový vrch,ktorého úbočia najmä na poľskej strane sú vápencového pôvodu s...

Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se třemi vrcholky. Nachází se ve skupině Roháčů mezi mělkým, ale širokým sedlem Hrubá priehyba, které na západě tento úsek hřebene odděluje od Hrubej kopy (2166,4 m) Smutné sedlo (1962,5 m) pak ohraničuje Tri kopy na východě. Za ním je sousedním...

– největší jezero celých Západních Tater a nevětší ze čtyř Roháčských ples. Leží na nejnižší ze tří teras Predného Zeleného v horní části Roháčskej doliny, v malebné poloze na dně ledovcového kotle. Je nejvýchodněji  a nejníže položeným z Roháčských ples. Hladina plesa je ve výšce 1563 m n.m. Má...

Rozcestí na břehu jednoho z Ráháčských ples. .....................................................................................

Výrazné sedlo v hraničnim hřebeni s Polskem V severní rozsoše Volovce. Mezi horou Lúčna a Bobrovec. Odděluje rovněž horniny severního vápencového příkrovu Západních Tater (skupina Bobrovca) od krystalického jádra pohoří (Lúčná, Rákoň, Volovec). Vsedle je malá louka ze které je výhled na Osobitou, ale hlavně...

Vrchol v Roháčskom oblúku medzi Volovcom a Lúčnou.

(polsky: Rakoń) – nevýrazný vrchol (1876,3 m n.m.) v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z vrcholu Volovec (Wołowiec 2063,4 m). Po hřebeni probíhá statní polsko-slovenská hranice. Od Volovca jej odděluje nevýrazné sedlo Zawracie, jež klesá níže než vrchol jen o 19 metrů. V opačném, klesajícím...

Klin sa nachádza v hlavnom hrebeni Západných Tatier na štátnej hranici Slovenska s poľskom.Nájdeme ho medzi Gáborovým a Ráčkovým sedlom.Poľský názov Klinu je Starobociański Wierch.Z vrcholu je za dobrého počasia nádherný výhľad na okolité vrchy.

(slovensky: Rákoň) – Nevýrazný vrchol (1876,3 m n.m.) v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z vrcholu Wołowiec (Volovec). Po hřebeni probíhá statní polsko-slovenská hranice. Od Wołowca jej odděluje nevýrazné sedlo Zawracie, jež klesá níže než vrchol jen o 19 metrů. V opačném, klesajícím směru...

Jalovské sedlo – sedlo (1858,4 m n.m.) v slovenských Západních Tatrách, v bočním hřebeni Rázroky , vybíhajícín na jih z Baníkova. V něm odděluje Jalovský Príslop (2141,9 m) na severovýchodě od vrcholu Jalovská kopa (1937,5 m) na jihozápadě. Hřeben zvedající se k sedla k Jalovskému Príslopu je na suku nazýván...

(polsky: Długi Upłaz) – část vedlejšího hřebene Západních Tater mezi Rákoňom (Rakoniem 1876,3 m) a Lúčnym sedlom (Łuczniańską Przełęczą 1602 m) vybíhajícího severně z Volovca (Wołowieca 2063,4 m). Po tomto hřebeni prochází polsko-slovenská hranice. Východní úbočí tohoto hřebene klesající do Doliny...

(slovensky: Dlhý úplaz ) – část vedlejšího hřebene Západních Tater mezi Rakoniem (Rákoňom 1876,3 m) a sedlem Łuczniańską Przełęczą (Lúčnym sedlom 1602 m) vybíhajícího severně z Wołowieca (Volovca 2068,4 m). Po tomto hřebeni prochází polsko-slovenská hranice. Východní úbočí tohoto hřebene klesající do Doliny...

Smutné sedlo – sedlo (1962,2 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Mezi východním vrcholem Troch kôp (2136,3 m) na západě a vrcholem Plačlivé (2124,5 m) na východě. Ze sedla se otvírají výhledy do dvou rozdílných „krajin“. Na severu úbočí klesají do stinného ledovcového kotle Smutnej doliny,...

Plačlivé je ostrý bralnatý vrch,ktorý nájdeme v hlavnom hrebeni Západných Tatier vedľa Ostrého Roháča 2088 m n.m. ,s ktorým tvorí charakteristickú horskú skupinu.Starší názov tohto vrchu bol Plačlivý Roháč.Na vrchol sa dostaneme buď zo Žiarskeho sedla 1917 m n.m.,Smutného sedla 1963 m n.m alebo z Jamnického sedla 1910...

Smutná dolina je pokračováním Roháčské doliny. Smutným sedlem vede modrá turistická značka od Ťatliakoveho jazera do Smutného sedla (1965m.n.m) mezi vrchol Tri kopy (2154m.n.m) a Plačlivé(2126m.n.m).

Výrazný vápencový vrchol v hraničím hřebeni s Polskem (navazující na severní rozsochu Volovce). Jižní a jihovýchodní úbočí jsou bezlesá, vystupují zde dolomitová bradla. Směrem na východ do polské Chocholowskej doliny z něho odbočuje 2 km dlouhý skalnatý hřeben nazývaný "Mnichy Chocholowskie"(Chochowski Riegel),...

- (slovensky: Bobrovec) vápencový horský masív (1663,8 m n.m.) patřící k  Západním Tatrám. Leží na polsko-slovenské hranici. Hlavní vrchol (1663,8 m) však už leží jen v Polsku. (Nejvyšším bodem na Slovensku je na hranici ležící vedlejší vrchol Bobrovec (1658,2 m). Masív se tyčí nad polskou dolinou - Dolina...

Prírodná pamiatka Zadný úplaz sa nachádza na území NPR Tichá dolina.Ide o 600 metrov dlhú a 164 metrov hlbokú jaskyňu,ktorej význam je hlavne z geologického,geomorfologického a hydrologického hľadiska.V jaskyni majú svoj domov aj niektoré druhy netopierov.Verejnosti je vstup do jaskyne zakázaný.

Asi 5 km dlouhá dolina na severní straně Západních Tater (na hranicích TANAPu). Táhnoucí se od Oravíc východně k hranicím s Polskem. Je součásti Podtatranské brázdy která v Polsku pokračuje kotlinou Zakopaného. Poděluje Záp. Tatry od Oravické Magury (Skorušinských vrchů). Odvodňuje ji potok Tichá, jedna ze zdrojnic...

Vrch Temniak je najzápadnejší vrch v skupine Červených vrchov,ktoré sa nachádzajú na štátnej hranici Slovenska a Poľska.Vedie sem červená turistická značka.Najlepší prístup na Temniak,poľsky Ciemniak, je z Chuda Turnia-40 minút alebo zo susedného vrchu Kresanica 2122 m n.m.. Temniak je vápencový vrch s skalnatými bralami...

Babky - vrchol (1566,4 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách, ve vápencové skupině Sivého vrchu. Najdeme jej v zakončení bočního hřebene Ostrej a Babek, vybíhajícího na jih ze Sivého vrchu. V tomto hřebeni na severu sousedí s vrcholem Malá kopa (1637,3 m). Oba vrcholy jsou odděleny sedlem Babkova priehyba, nazývaným...

Hrubá kopa leží v hlavnom hrebeni Západných Tatier medzi Baníkovom 2178 m n.m. a Tromi kopami 2136 m n.m..Je to výrazný vrch,ktorého severnú stranu tvoria strmé zvetrané skalné steny,južnejšie svahy sú o niečo miernejšie.Z vrcholu je nádherný výhľad na okolité vrchy.

Rozcestí kousek od stejnojmenného vrcholu. ..............................................................

Vrchol vysoký 1566 metrů. Prochází přes něj turistická značka. .................................................................................

Plačlivé (Plačlivý Roháč) - vrchol (2125,1 m) v hlavním hřebeni Západních Tatrer. Je vyšším z „Roháčů“ ,ale má poněkud měkčí tvary. Tím druhým je Ostrý Roháč (2087,5 m) ležící severovýchodně od Plačlivého. Oba vrcholy odděluje Roháčské sedlo (1955 m). Na západě jsou sousedem Tri kopy (2136,3 m)...

Vrchol v hlavnom hrebeni Roháčskeho oblúku.

Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od východu se na jeho vrcholu stáčí k jihu, do slovenského vnitrozemí. Na východě je sousedním vrcholem...

Wołowiec - (slovensky: Volovec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od východu se na jeho vrcholu stáčí k jihu, do slovenského vnitrozemí. Na východě je sousedním vrcholem...

Jamnícke sedlo – výrazné sedlo (1910,4 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater, mezi vrcholy Ostrý Roháč (2087,5 m)na jihu a Volovec (2063,4 m) na severu. Západní úbočí, velmi strmě padají ze sedla do ohromného ledovcového karu Smutnej doliny (horní patro Roháčskej doliny). Opačná, východní o něco...

Vrchol v Roháčskom oblúku.

Schronisko PTTK na Polanie Chochołowskiej - turistická chata stojící na Polanie Chochołowskiej v  Doline Chochołowskiej, v polských Západních Tatrách. Je postavena ve výšce 1150 m n.m. a patří polským turistům (PTTK). Je hlavní základnou v této části pohoří. Je to zároveň největší chata polských Tater. Je zde...

Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačlivého Roháča zvaného též Plačlivé (2125,1 m) jej odděluje Roháčské sedlo (1955 m). Na severu...

Tato webkamera nabízí on-line pohled z plochého vrcholu hlavního hřebene Západních Tater Salatín do Roháčské doliny

Nádherná oblast Roháčů tvoří hlavní část Západních Tater a rozprostírá se podél státní hranice s Polskem. Atraktivní místo pro provozování vysokohorské turistiky.

Více než 8 km dlouhé glaciální údolí v Západních Tatrách. Začíná v Roháčské skupině mezi štíty Plačlivo, 2 126m- Tri kopy, 2 154 m a Baníkov, 2 178 m. Údolím vede značená turistická trasa přes Smutné sedlo v hlavním hřebenu na Oravskou stranu Roháčů do Roháčské doliny.

Chata sa nachádza nad hornou hranicou lesa v Žiarskej doline. Najnavštevovanejšia chata na južných svahoch Západných Tatier. Chata bola zrekonštruovaná a preto sa zmenila podoba TZ. Vľavo aktuálna TZ.

- turistická chata nacházející se v pod závěrem Žiarskej doliny v nadmořské výšce 1325 a je vstupní branou do turisticky velmi navštěvované oblasti Žiarské doliny a Roháčů v Západních Tatrách. Je jedinou vysokohorskou chatou v Západních Tatrách, nacházející se v závěru některé z dolin, přístupných z...

Polana Chochołowska – velká paseka (polana) v Dolinie Chochołowskiej v polských Západních Tatrách. Je to největší polana v celých polských Tatrách. Je položena v nadmořské výšce 1090-1150 m n.m. V minulosti byla jedním z hlavních center pastevectví. Bývala pravidelně kosena a vypásána. Pásly se zde ovce i...

Žiarske sedlo – výrazné sedlo (1917,1 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách. Najdeme jej v bočním hřebeni Baranca vybíhajícím na jih z vrcholu Plačlivé. V něm leží právě mezi Plačlivým (Plačlivý Roháč)(2125,5 m) a vrcholem Smrek (2071,9 m) na jihu. Sedlo tvoří přirozený přechod mezi sousedními dolinami:...

Račkovo sedlo nájdeme na štátnej hranici Slovenska a Poľska v hlavnom hrebeni Západných Tatier medzi Končistou 1994 m n.m. a Klinom 2173 m n.m.Zo sedla je aj pekný pohľad na Račkove plesá v Račkovej doline.

Blyšť sa nachádza pod najvyšším vrchom Západných Tatier Bystrou 2248 m n.m. v hlavnom hrebeni.Cez vrchol prechádza štátna hranica medzi Poľskom a Slovenskom,ktorá sa tu ostro lomí.Na vrchol sa dostaneme po červenej turistickej značke z Bystrého sedla 1946 m n.m. za 30. minút.Z vrcholu je nádherný výhľad na okolité vrchy.

Rozcestí u vrcholu Plačlivé. .........................................................................................................